Arnold Lobel - Kvak a Žbluňk jsou kamarádi

KOUPÁNÍ

Žbluňk a Kvak šli dolů k řece.
"Dnes je zrovna den na pěkné zaplavání," liboval si Kvak.
"Ano," řekl Žbluňk. "Půjdu tady za ty balvany a převléknu se do plavek."
"Já plavky nenosím," smál se Kvak.
"Já ano," řekl Žbluňk. "Ale až si ty plavky obléknu, nesmíš se na mě dívat, dokud nebudu ve vodě."
"Proč ne?" zeptal se Kvak.
"Protože v těch plavkách vypadám legračně. Proto," řekl nakvašeně Žbluňk.
Když se Žbluňk vynořil za balvany, Kvak zavřel oči. Žbluňk už měl plavky na sobě.
"Nekoukej se," připomínal.
Kval a Žbluňk skočili do vody. Plavali celé odpoledne. Žabák plaval rychle a hodně cákal. Ropušák plaval pomalu a cákal méně.
Po břehu přicházela želva.
"Kvaku, řekni želvě, ať jde pryč," poprosil Žbluňk. "Já nechci, aby mě v těch plavkách viděla."
Kvak přeplaval k želvě na druhý břeh.
"Želvo," řekl jí, "budeš muset odsud jít pryč."
"Proč bych měla chodit pryč?" zeptala se želva.
"Protože Žbluňk si myslí, že v plavkách vypadá legračně, a nechce, abys ho viděla," vysvětloval Kvak.
Nablízku sedělo několik ještěrek.
"Opravdu vypadá Žbluňk v těch plavkách legračně?" chtěly vědět ještěrky.
Z trávy se vyplazil had.
"Jestli Žbluňk v těch plavkách vypadá legračně," řekl had, "tak to já ho rozhodně chci vidět."
"My ho taky chceme vidět," připojily se dvě vážky.
"Já taky," pískla polní myš. "Už dlouho jsem nic legračního neviděla."
Kvak doplaval zpátky k Žbluňkovi.
"Je mi líto, Žbluňku," řekl mu. "Každý chce vědět, jak budeš vypadat."
"Tak tu zůstanu, dokud nepůjdou pryč," rozhodl se Žbluňk.
Želva a ještěrky a had a vážky se všichni posadili na břeh.
Čekali, až Žbluňk vyleze z vody.
"Prosím," volal Kvak, "prosím vás, jděte pryč!"
Ale nikdo pryč nešel.
Žbluňkovi byl čím dál větší zima.
Začal se třást a kýchat.
"Musím z vody ven," řekl konečně Žbluňk. "Jde na mě rýma."
Vylezl ven z řeky. Z plavek mu crčela voda dolů na nohy.
Želva se smála.
Ještěrky se smály.
Had se smál.
Vážky se smály.
Polní myš se smála a Kvak se taky smál.
"Čemu se směješ, Kvaku?" ptal se Žbluňk.
"Směju se tobě, Žbluňku," řekl Kvak, "protože v těch plavkách opravdu vypadáš legračně."
"Ovšemže vypadám," odvětil důstojně Žbluňk. Potom si sebral šaty a šel domů.

Škoda, že nevidíte obrázky (mohla bych je asi vyfotit, ale na to už teď večer nemám světlo), tak si musíte jen představit, jak legračně Žbluňk v těch plavkách vypadá. Nejlepší je ta pasáž, kde se všichni smějou. Tahle knížka se mi dnes vrátila, po půl roce, při slavnostní příležitosti, tak si zaslouží svoje místo na blogu. Zítra si ji zase přečtu.