neděle 6. března 2011

Anne Michaels - Zimní krypta

Byt na Clarendonské byl prázdný, podnájemníci se už odstěhovali, a tak šla Jean tam. Návrat na Clarendonskou byl hrozný. Přivezla si kufr s oblečením, krabici s knihami, stůl a dvě židle, matraci na podlahu. Všechno ostatní zůstalo v Marinině domku na mokřadech.
Avery si našel suterénní byt poblíž fakulty architektury, kam se zapsal jako postgraduální student. První večer na Mansfield Avenue seděl u stolu a téměř se zalykal představou, jak šíleně riskantní to byl krok, dát Jean svobodu. Vzpomněl si, co mu říkala o svých rodičích; byl to jeden z prvních příběhů, které vyprávěla během jejich noci ve srubu u Long Sault. Elizabeth Shawová se vypravila na nákup a domů se vrátila pozdě. Celá zadýchaná a provinilá se manželovi přiznala, že skoro hodinu stála ve svém těžkém tvídovém kabátě a vlněné čapce v Britnellově knihkupectví a četla si Pabla Nerudu. Neměla dost peněz, aby si tu knížku koupila, a tak zašla do nedalakého klenotnictví a prodala náramek, který měla zrovna na sobě. Prosila Johna: "Hlavně se nezlob." "Zlobit se?" opáčil. "Nedokážeš si představit, co pro mě znamená, že jsem si vzal ženu, která je ochotná prodat své šperky, aby si mohla koupit poezii." Avery myslel na to, co jeho vlastní matka řekla ten den ráno u zadních dveří, když odjížděl z jejího domu. "Žal se v nás peče tak dlouho, dokud do něho jednoho dne nezajede čepel a nevyjde ven čistá."
Když zavolal Jean, byla už skoro půlnoc. Leželi spolu, oddělení jen několika ulicemi, jeho hlas jí zněl v uchu. Mluvil o tom, co se naučí: o významu prostoru, o důsledcích váhy a objemu. Pak zavěsil a vzpomínal na ni. Neřekl to, co jí říct chtěl: Pošli mi signál přes jezero, světlem lucerny či ptačím zpěvem, přijď pod rouškou tmy, poznám tě po vůni, přijď s deštěm...

Na tuhle knihu se těším už pár týdnů. Co se stane s vesnicí, když ji přemístíte o pár kilometrů dál, protože na původním místě bude stát přehrada? Bude váš dům stejný? A co světlo, které dopadá oknem? Co se stane s hřbitovem, který ve vesnici byl? A s vámi? Zimní krypta odpovídá na spoustu otázek, přesouvá kromě vesnic i chrámy v Egyptě, znovu buduje Varšavu i důvěru mezi dvěma lidmi. Jedna z nejkrásnějších "love story", kterou jsem kdy četla.

5 komentářů:

Lightkeeper řekl(a)...

A jak to tam bude vypadat, až po dvou-třech generacích všichni zapomenou a budou se ptát a představovat si a objevovat, kam vlastně vedla ta železniční trať, jejíž zbytky dnes končí u paty přehradní hráze?

Nalákán, stejně jako na Fugitive pieces. Kterou dřív?

Ofelie řekl(a)...

LK: Kryptu! Fugitive pieces mám teď na nočním stolku, napíšu pak..

zoe řekl(a)...

připomněla jsi mi tuhle paní, ale možná, žes její recenze četla? http://www.houser.cz/knihy/recenze/3846-knizni-recenze-zimni-krypta.htm

Ofelie řekl(a)...

zoe: Neznám, já se většinou recenzím knih, které jsem nečetla, vyhýbám, protože čeští recenzenti neuvěřitelně spoilujou. Když už mám dočteno, tak teprve začnu hledat.. Kryptu jsem přečetla teprve nedávno, v únoru myslím.

Anonymní řekl(a)...

Krásné, krásné, smutně krásné! Ale hloupé je, že cokoliv o tom napíšu, bude akorát klišé a to bych zrovna tváří tvář téhle knize nechtěla. A co se mi rozhodně často nestává, vím už teď, že se k ní časem znovu vrátím.
Takže ještě jednou díky za tip, Ofélie!
Luc

Okomentovat