čtvrtek 27. ledna 2011

Bohuslav Reynek - Odlet vlaštovek

Peří

Byl tu pták a byla křídla,
zázrak písně ze zášeří.
Větev na ohnivém keři
v mlze smrti na trn stydla.
V opadalém listí zbývá
z obou křídel kůstka křivá,
lebka, živá veš, hrst peří.

Popel. V šedi jiskra živá,
žhavá jizva po naději,
ústa, jež se ještě chvějí,
krvavá, už nesmělá.

Krev na prstech anděla,
na dveřích tmy, na veřeji.

Popel na čela.

Bohuslav Reynek je můj básník nejoblíbenější. Poprvé mi ho ukázala kdysi Mar, nejspíš, a protože ji zítra uvidím, tak jí tuhle vzpomínku posílám. A vůbec, tyhle dva dny jsou nějak plné Reynkovských setkání. Na Reynkovi bývají všeobecně oceňovaná náboženská témata, ale já mám nejraději básně o kočkách, myších a pavoucích, nádherně rytmizované a soustředěné. No, řekněte sami, není na téhle básni nejlepší ta pauza těsně před posledním veršem?

1 komentářů:

Reinard Lišák řekl(a)...

Reynka mám rád - přidávám něco k poslechu...
http://www.youtube.com/watch?v=Zv0TamWD1nQ&playnext=1&list=PL3C2602FEEEE11CD0

Okomentovat