Ale čím Otesánek více snědl, tím více se mu chtělo jíst. V chalupě nic už nebylo, co by za to stálo; i šel do vsi po něčem se podívat.
Potkal děvečku, vezla z pole plný trakař jetele. "Tys musel asi toho sníst, že máš tak veliký břich!" řekla děvečka s podivením. Otesánek odpověděl:
"Jed jsem, sněd jsem:
kaši z rendlíku,
ucháč mlíka,
pecen chleba,
mámu - tátu -
a tebe taky ještě sním!"
Přiskočil, a děvečka i s trakařem zmizela v jeho břiše. Potom potkal sedláka, vezl z louky seno. Otesánek postavil se mu v cestu a koně zůstali stát. "Což se nemůžeš vyhnout, netvoro? Půjdu-li na tě - - !" křičel sedlák a napřahoval bič. Ale Otesánek si toho ani nevšimnul a začal povídat:"Jed jsem, sněd jsem:
kaši z rendlíka,
ucháč mlík,
pecen chleba,
mámu - tátu -
děvečku s jetelem -
a tebe taky ještě sním!"
A než sedlák se nadál, ocítil se i s koňmi a vozem v jeho břiše. Potom šel Otesánek dál. Na poli tam pasák pásl svině. Otesánek dostal na ně chuť a spolykal je všecky i s pasákem; ani památky po nich nezůstalo. Potom na úhoře tam uviděl ovčáka se stádem ovec: "Když jsem toho tolik sněd," povídá sobě sám, "taky ty ještě sním!" Šel a všecko to do sebe vházel: ovce, ovčáka i se psem Voříškem. Pak se zas kolíbal dál, až přišel k jednomu poli; nějaká babička tam okopávala zelí...Znáte to, když přijedete po dlouhé době a příbuzní vám schovávají laskominy, hned po příjezdu se pustí do rozmrazování, shaňování, vaření a podstrojování (to tam v té Americe určitě nemáte.. na, dejte si ještě kachnu..). Tak takhle my už jsme tu víc než týden, snědla jsem jídla jak za tři běžné Ofélie, a tak se mi výběr pohádky značně ulehčil. A teď mě omluvte, čeká mě druhý oběd, aby mi nevyhládlo před odpolední svačinou.
0 komentářů:
Okomentovat