čtvrtek 20. ledna 2011

William Gibson - Idoru

Možná prožívala ten kulturní šok, co si o něm povídali při občance. Přišlo jí, že na ni v Tokiu vyskakuje každý malý detail a že už je oči nedokážou pojmout, jako by si od všech těch zvláštností potřebovaly odpočinout: nízký strom, zasazený do chodníku a obalený jakousi proutěnou slupkou, neonově avokádové telefonní budky, seriózně vyhlížející dívka v kulatých brýlích a šedé mikině s nápisem "Free Vagina". Chia nejdřív chodila s očima dokořán, aby všechny ty odlišnosti navnímala a pak je postupně vstřebala, ale zrak se jí už unavil a detaily se vytrácely. Na druhou stranu ji držel pocit, že by stačilo správně přimhouřit oči a všechno kolem by se zase proměnilo v centrum Seattlu, kam vyrážela s mámou na procházky. Stýskalo se jí. Při každém došlápnutí na levou nohu se jí do ramene zaryl popruh tašky.
Masahiko zahnul za roh. V Tokiu nebyly žádné zapadlé kouty v pravém slova smyslu, neexistovalo, že by člověk uhnul z bulváru někam, kam se vyhazovalo smetí a kde chyběly obchody. Byly tu úzké a ještě užší uličky, ale jeden nikdy nevěděl, co v nich najde: opravnu obuvi, pracháčské kadeřnictví, obchod s domácí čokoládou, trafiku. V jedné takové Chia zase zahlédla ten úchylný komiks s omotanou ženou.

O pár dní zpožděná je tahle reference na jeden báječný večer v kavárně. Zdá se mi škoda, že u nás je sci-fi považováno za okrajový žánr a příznivci "vysoké" literatury ho nečtou, mě kdysi přesvědčil Den Trifidů a vás by mohla třeba přesvědčit Idoru, která tak trochu je a trochu není. Napínavý příběh, jehož kulisy si z náznaků můžete vystavět sami, když už je do Tokia tak daleko. A osamělost v cizím, velkém městě, ta je přece pořád stejná, ať tady nebo v budoucnosti.

5 komentářů:

papaaya řekl(a)...

Off dekuji za tip - beru si ji na vikend do Kindli ;)

Pavel řekl(a)...

Papaaya: V tom případě doufám, že originál (nebo že se Ofélie v rámci možností postará:-), protože ten citovaný druhý překlad ještě není elektronicky k sehnání, pokud vím.

Ofelie řekl(a)...

Papaayo, opravdu se jedná o druhé vydání (za první neručím), které přeložil jistý Pavel Bakič, který je shodou okolností ten Pavel, co píše hned pod tebou. Půjčím ti ho, jen co tě uvidím.

Tereza řekl(a)...

Tohle mam opravdu chut si precist (sdilim nazor na Den trifidu)..."druhy" preklad se da dostat uz i knizne, nebo ne? Kdo ho vydal, abych se nespletla?

Ofelie řekl(a)...

Citovaný překlad vyšel u Laser Books, a pokud vím, je běžně k dostání. Tady je odkaz, o Gibsonovi rozhodně ještě napíšu: http://www.laser-books.cz/knihy/wgibson.html

Okomentovat