Ivan Wernisch - Proslýchá se

DNES TOUTO DOBOU

1. Jde, jde právě Kamzíkovou ulicí. Najednou, před vchodem do ateliéru, mu někdo strčí do ruky lístek, tuhou kartu, na níž je vytištěno: DNES TOUTO DOBOU NA TOMTO MÍSTĚ.
   Hm. Dnes touto dobou... I. W. se zastaví a začne se rozhlížet. Vtom k němu zase někdo přistoupí, vytrhne mu lístek z ruky a řekne: Jdi, kam jsi šel, ten vzkaz není pro tebe.
2. Musí to být pro každého vždycky zvláštní - probudit se a necítit svůj věk, jako mladík vyběhnout z domu, spěchat ulicemi a v slunečním světle spatřovat někdejší známé, rozpomenout se na dávná přátelství a najednou pochopit: je po všem.
3. Dole v krejčovské dílně
   hrčí šicí stroj

O mé náklonnosti k IW ví kdekdo, nejvíc ovšem o ní ví jistý MF, který mne IW zásobí a přispívá k dobré náladě. Chtěla jsem ho na oplátku taky něčím zásobit, ale on všechno má, přivezu mu tedy příště z Bostonu kousek nějakého hmyzu. Jistě bude rád.