Krajiny za slovy - Slovinská poezie posledních čtyřiceti let

Marjan Strojan - Ve větru a dešti

Je dost chladno a větrno a mží.
Nevíme, máme-li roztáhnout deštníky nebo
ne, neboť vítr je hned obrací. Posledně
tu byl nad vchodem zavěšený koncertní
klavír, který se jako obrovský mechanický
motýl s pronikavým zvukem otvíral a
spouštěl a břinkal kovovou hudbu
v nepochopitelných intervalech. Následovala
přednáška, v níž bylo řečeno,
že nás už jen tenká vrstva reality dělí

od chvíle, kdy budou vystavovat
každý náš přítomný okamžik těsně předtím,
než se stane. Kdosi odmlouval,
že tu věc bylo možné před časem
vidět nevím už kde a že Muzeum
moderního umění už dávno zařadilo
do stálé sbírky několik lepších exponátů
s výsledkem smrti. V polemikách se
pak ukázalo, že každý portrét uvádí
svůj předmět do takřka stejné situace

a že si lze představit i obrácený
případ, jako před lety v Národní galerii,
kde byli návštěvníci v místnosti význačných
autoportrétů oběťmi známého pocitu, jako
by je dvaadvacet párů týchž očí sledovalo
z jednoho rohu do druhého a nakonec je
tiše, nezaujatě, žertovně, pozorně atd.
vyprovodilo dveřmi ven, a rozpravy
o požadavcích odškodnění dotyčných
osob na všech možných úrovních trvaly

ještě léta. Ve větru a dešti lidé přicházejí,
aby viděli cokoli. Teď je tu světlý sál,
rozdělený do zvláštních prostorů naplněných
naftou - bezchybné černé zrcadlo architektury
nad sebou, která pod jistým úhlem obsahuje i vás.
Avšak v hlubších, nepoměrně dokonalejších
obrysech, než jak je zajišťuje vaše obyčejná
trojrozměrná podoba, která se ještě před
půlhodinou tlačila k východu a s kterou se
ještě zcela neprobuzená ráno milovala vaše žena.

přeložil František Benhart

Ke slovinské literatuře mě přivedl jistý Josef s jistou Bárou, když mi předčítali básně dvou Alešů, Štegera a Debeljaka, v dávných dobách ještě na koleji. Aleše Š. jsem pak okukovala v kavárně na Světě knihy, Aleše D. lovila po antikvariátech - a oba v téhle knížce jsou, přijeli se mnou přes půl zeměkoule. Vybrala jsem je, teď pozdě v noci, po návratu z kina, už v té tenké vrstvě reality, na cestě do snu.